What is Love?-16.kapitola

Zdravím! :) Som happy,happy,happy ;) Zobrali ma na najlepšiu školu v Bystrici! Ja skäčem,teším sa úplne že najviac,no má to aj svoje nevýhody... :( Mojich kamarátov tam nevzali a tak tam idem sama :( Aaaaa....Jáj,už viem,čo som chcela :D Že komentujte a poraďte mi,ako by som ešte mala tento blog zdieľať,pretože mi sledovanosť poklesla :/ už sa to točí iba okolo tých 150 :/// A predtým 500 :/ Neviete nejaký spôsob?

KAŽDÝ,KTO PREČÍTA ČASŤ,OHODNOŤTE ČLÁNOK,ABY SOM VEDELA,KOĽKÍ TO ČÍTATE! :)

8 komentárov + :) Mohli by ste dať aj takých 10 ;) ...minule ste to dali a ja sa fakt snažím :) Zaslúžim si to :)

A kým tam nebude požadovaný počet komentov,ďaľšiu nepridám,takže každý POVINNE OKOMENTOVAŤ :) Zabere vám to minútku a iba tam niečo napíšete a slačíte ikonku-PUBLIKOVAŤ :) Nič zložité :)

Keď ráno vošiel Louis do Niallovej izby,neveril vlastným očiam.Chloe nevyzerala ako ježibaba,dokonca sa jej pohrával na perách jemný úsmev a Niall mal ruku obtočenú okolo jej pása...možno preto,že spali.

,,NeRÁD vás ruším,ale je čas vstávať,hrdličky."založil si ruky v bok a čakal,kým sa preberú a zistia,ako celú noc spali.Nahodil jeho lišiacky úsmev a vychutnával si pohľad,ktorý sa mu naskytol.

,,Čože?"Chloe pootvorila jedno oko a spočiatku si neuvedomila,že ju Niall stíska v objatí.Svetlo,ktoré sa rozliehalo po izbe,jej udrelo do očí.Pohľad jej padol na Niallovu ruku a v tom si uvedomila,prečo sa Louis tak priblblo usmieva.

,,Niall!Daj zo mňa tie packy preč!"skríkla a keď Louis zbadal Niallov spočiatku nechápavý a až neskôr vystrašený pohľad,od smiechu sa prehýbal v páse.

,,Ooops...Prepáč."odtiahol sa od nej,ako by mala nejakú smrtelnú chorobu,až takmer spadol z postele.

,,Nedotýkať,iba pozerať."vrátila sa k jej starému,povrchnému hlasu.

,,No buď rada,že si nespala pri Haroldovi.Tuto Niall,je na rozdiel od neho neviniatko...Pri Harrym by si už nebola čistá panna."žmurkol na ňu Louis a Niall sa vzápätí rozosmial.

,,No,Louis,myslím si,že tá čistá ehm-ehm,už nie je dávno."Niall pokračoval v smiechu.Chloe sa nahrnula do tváre červeň a keď sa tí dvaja neprestávali smiať,hodila po nich vankúše.

,,Mám ti pomôcť s obliekaním,drahá Chloe?"Niall sa jej zdvorilo uklonil,no nijak nemohol zakryť,ako mu trhalo kútikmi.

,,Nie!Choďte sa vypchať!"vyplazila im jazyk,zliezla z postele,z kufra vytiahla krátke riflové kraťasy,kvetované tielko,so zipsom vzadu,spodné prádlo a červené converse.Z vecami zamierila do kúpeľne,kde sa zamkla,vyzliekla z pyžama a do vane napustila teplú vodu.

×××

,,Bré ránko."zvolal Niall,keď vošiel do kuchyne,kde sa hromadne raňajkovalo.Teda...zatiaľ neraňajkovali,pretože Perrie robila palacinky.Zayn sa motal okolo nej,keďže bol rád,že sa vrátila a on sa s ňou mohol udobriť.Nevedel však,že sq Perrie trápy preto,ako sa zachovala k svojim kamarátkam.

,,Perrie!Nenaberaj to cesto lyžicou,preboha!Kto to potom bude jesť?!"hrešil ju Liam,ktorý jej stál za chrbtom a znervózňoval ju.

,,Budú to jesť všetci,okrem teba,zlato."Danielle sa na nebo zaľúbene usmiala,do ruky mu vtisla handru a poslala ho utrieť rozliate mlieko,aby nedoviedol Perrie do šialenstva.Niall ukradol z panvice palacinku vždy,keď sa Perrie na chviľku obzrela.Liam sa víťazoslávne vrátil k stolu aj s handrou a povedal:

,,Tak a teraz je všetko v tejto miestnosti do bodky čisté."Akurát vtedy sa na kuchyni otvorili dvere a do miestnosti vstúpila Chloe.Niall s Louisom sa na seba pozreli a vybuchli do smiechu.Chloe na nich hodila vražedný pohľad.

,,Ha-ha-ha...Veľmi vtipné,vy koňomuty."Niall sa pozrel na nafučanú Chloe a rozosmial sa ešte viac.

,,Je možné,že by zomreli od smiechu?"Dan nadvyhla obočie a nechápavo na nich pozrela.

,,Pri nich určite...Louis?Prezradíš mi,čo je tu na smiech?"El podišla k smiacenu sa Louisovi a položila mu ruku na plece.

,,Skúsiš Tomlinson a si mŕtvy!"Chloe zdôraznila slovo mŕtvy a usadila sa ze veľký stôl.

,,Prepáč,láska,toto ti nemôžem prezradiť."lišiacky sa na ňu usmial,zobral El za ruku a posadil sa na svoje tradičné miesto.Keď sa vysmiaty Niall posadil vedľa Chloe,rukou jej pobúchal po stehne a pustil sa do lákavých palaciniek.Všetci jedli a sem-tam povedali pomedzi prežúvanie,aj nejaké to slovo.No Chloe sa iba potichu prizerala na palacinky poliate čokoládou,karamelom a šľahačkou.

,,Ježi..-Teda Chloe...Prečo neješ?"El ju preskenovala podozrivým pohľadom.

,,Palacinky zo zásady nejem...-odvetila jednoducho a mykla plecom.

,,Myslela som na to,a tak som ti urobila celozrnné...Len jedz."povedala Perrie,bez zbytočných emócií.Chloe na ňu vďačne pozrela a opatrne sa pustila do jedla.

×××

,,Čo budeme dnes robiť?"Niall sa zvalil na posteľ,vedľa Chloe.

,,Nebavím sa s tebou,Niall...."predstierala urazenosť,z raňajšieho incidentu.

,,Ale Chloe...Klamanie ti veľmi nejde."podpichol ju a zasmial sa.

,,Vážne?To si len myslíš..."odvrkla a prevrátila stranu na časopise.

,,Pozri,tuto je článok o tebe."než si stihla prečítať čo len jedno slovo,Niall jej vytrhol časopis z rúk a vyhodil ho von oknom.

,,To si neurobil."prebodla ho pohľadom.

,,Ale áno,urobil,zlato."mrkol na ňu.Chloe po ňom opäť hodila vankúš.

,,Pozri,mám nápad."pritiahol si ju viac k sebe a položil pred nich notebook.Onedlho spustil online hru pre dvoch.

,,To myslíš vážne?Pripadám ti ako nejaká gameblerka?"zasmiala sa.

,,Ideme si zmerať sily.Pozri,ty budeš táto baba a ja tento chalan."klikol na postavičky.

,,Hm...ten chalan nie je pekný.Daj si toho."prstom ukázala na mužskú postavičku,s hnedými vlasmi.Niall prekrútil očami a spustil hru.

Keď Zayn prechádzal chodbou,popri izbách,z Niallovej sa ozýval smiech.Zastavil sa a započúval sa do Chloeinho hlasu.

,,Pf..nechala som ťa vyhrať,pretože si taký sexy."smiala sa.Zayn nadvyhol obočie a pozorne načúval.

,,To vieš,komu hovor.Priznaj si,že si prehrala preto,že proste nevieš narábať so super schopnosťami tvojej postavy."Zayn si predstavil,ako na Chloe leží Niall a zvádza s ňou nemravný rozhovor.Vyľakane sa chytil za srdce a rozutekal sa do Harryho izby,povedať,čo sa odohráva v Niallovej izbe.

Chloe zaklapla Niallov notebook,s myšlienkou,že nevie prehrávať.Pohodlne sa oprela o vankúš a neprítomne hľadela do stropu.

,,Povedala si,že o tebe nič neviem...Prezradíš mi teda niečo?"ľahol si vedľa nej.

,,Čo také by si chcel vedieť?"nadvyhla obočie a pootočila sa čelom k nemu.

,,Neviem...Proste niečo o tebe."mykol plecom a pousmial sa.Chloe mu pozrela do modrých,pohlcujúcich očí.

,,Tak sa pýtaj."povedala neistým hlasom a čakala na jeho otázku.

,,Fajn...začnem pomaly.Aká je tvoja najobľúbenejšia farba?"

,,Modrá."odpovedala v sekunde.

,,A nápoj?"

,,Sprite."

,,Jedlo?"

,,Niall?"

,,Áno?"

,,Povec mi o tom,aký si bol,keď si ešte nebol slávny."

,,Uf..no...Vystriedal som veľa báb,bol som sukničkár...Miloval som Írsko a brata,ktorý mi neskutočne chýba..."

,,Zmenil si sa?"skúmavo sa mu zahľadela do očí.

,,Určite áno...No nie k horšiemu.A ty?Bola si niekedy iná,ako si teraz?"Chloe nasucho prehltla a vyhla sa jeho pohľadu.

,,J-ja...Nebola som vždy takáto.No som spokojná s mojím správaním.Takto sa mi nikto nedostane blízko k telu a ja sa potom v nikom nesklamem."hneď ako to dopovedala,ruku si pritisla na ústa a želala si,vrátiť jej úprimné slová späť.

,,Nemusíš sa preklínať za úprimnosť.Mám rád úprimných ľudí."Usmial sa na ňu a uvedomil si,ako blízko neho leží Chloe.

,,A tvoja rodina?"

,,Moja rodina..."slová sa jej zasekli v hrdle a slzy mala na krajíčku.,,Prepáč,nechcem prejavovať slabosť...Ja len...Jacka som mala rada,tak prečo mi ho zobral osud?A rodičia?Pf...nevedia,že majú dcéru."Niall jej utrel stekajúcu slzu a pritiahol si ju tak blízko k sebe,že mala položenú hlavu na jeho hrudi.Chloe to nevadilo...práve naopak...Nevedela,či je to iba jej blbý pocit,no takto,jej bolo dobre.Niall ju pobozkal na čelo a vlasy jej zastrčil za ucho.Snažila sa,odtrhnúť sa od neho skôr,akoby ho začala mať rada.No nemohla...

Takže ak ste prečítali,povinne koment+ ohodnotenie článku :) (to máte v tých štvorčekoch pod článkom,že dokonalé,zábavné atď :) trvá to jednu milisekundu,keď na to kliknete;)  )

A nebojte sa,Chloe nebude v ďaľšom dieli milá ;) :D

Just dream-3.časť

Viem,viem...Mohla som ju dať už dávno,ale akosi som ju nechcela dávať cez počítač,pretože to na blogu hnusne ukazuje (if u kniw,what i mean) :D Takže až teraz :) Som rada,že sa vám príbeh páčka :D

3.část
By:Kate

Moje poslední přání před tím, než jsem usnula bylo, aby se Niall vrátil...Ráno jsem se probudila do ticha přerušovaného jen pravidelným pípáním toho přístroje vedle postele. Opatrně jsem se protáhla, ale bolesti jsem se stejně nevyhla. S potěšením jsem ale zjistila, že je o něco menší než včera.Jsem zvědavá, kdy mě pustí. Nejspíš se tu unudím k smrti.Za oknem byla krásně modrá obloha,slunce jasně svítilo. Zjistila jsem, že na nočním stolku stojí podnos se snídaní.Neměla jsem na jídlo ani pomyšlení. Cítila jsem se hrozně kvůli tomu včerejšku, i přesto, že já jsem nebyla ta, kdo se tomu druhému hnusně vysmíval. Tolik jsem doufala, že Niall přijde a krve by se vemně nedořezal, když se ozvalo tiché zaklepání na dveře.Dveře se otevřely a v nich stály mé dvě kamarádky Jessika a Ashley. Byl s nimi Ben- Jessičin kluk.,,Patty, zlatíčko... Je mi to tak líto," vrhla se mi Ashley kolem ramen takovou silou,až jsem sykla bolestí a ona se okamžitě odtáhla.,,Promiň," omluvila se a nešťastně se na mě dívala.Přivítala jsem se i s Jessikou a Benem,ovšem raději jen slovně.,,Říkala jsi, že jdeš na záchod! Proč jsi utekla?" ptala se Ashley napůl smutně,napůl naštvaně.,,To neřeš... Omlouvám se," odbyla jsem ji a natáhla se pro jablko, které leželo na podnosu se snídaní.Holky a Ben u mě byli asi hodinu, a pak se omluvili, že musí jít. Opět jsem v té poloprázdné místnosti zůstala sama.Po nějaké chvíli se opět ozvalo klepání na dveře a já doufala, že tentokrát už to Niallbude. Jestli ne, fakt se naštvu.Do pokoje vstoupil doktor a nesl v ruce nějakou obálku, díky které jsem zapomněla na to, že jsem chtěla být naštvaná a která upoutala moji pozornost.Byla jsem strašně zvědavá, co v ní je.,,Dobré ráno. Jak jste se vyspala?" zeptal se s milým úsměvem, který jsem opětovala a odpověděla: ,,Dobře, děkuju za optání. Ehm.. Pane doktore? Niall...Nebyl tady?" zeptala jsem se a pak netrpělivě čekala na odpověď.,,Ten chlapec, se kterým jste se včera pohádala?" ujistil se a když jsem přikývla,zakroutil hlavou.Zklamaně jsem si povzdychla a zavřela oči.,,Určitě přijde, nebojte se. A tady vám něco nesu."Pomalu jsem otevřela oči. Podával mi tu obálku, kterou celou dobu držel v ruce.Mlčky jsem si ji od něj vzala a hned ji otevřela.
,Patty, miláčku... Nemám slov na to, co se ti stalo. Tolik jsem doufala,že se tě nikdy nic takového nebude týkat.Musím pracovat, otec je na služební cestě. Brzy za tebou přijdu. Ať tě nic nebolí a jsi brzo zdravá! Máma'
Jiného by to možná potěšilo, mě ale ne.Už zase jsem měla slzy na krajíčku.Práce byla pro rodiče vždy to nejdůležitější. Přednější než já. Nikdy si mezi prací nedokázali udělat chvilku času i na mě. Nebo možná nechtěli.Zmačkala jsem dopis a pohodila ho na noční stolek.,,Další špatné zprávy? Vy to opravdu nemáte jednoduché Patty. Už radějipůjdu," řekl doktor a soucitně se na mě přitom celou tu dobu díval. Na poslední chvíli jsem se vzpamatovala.,,Můžete se na chvilku posadit prosím?Musím s někým mluvit nebo se ze všeho úplně zblázním," poprosila jsem a v doktorově tváři se objevil radostný úsměv, že jsem se konečně rozhodla mluvit o svých trápeních.Začala jsem tím, jak na mě rodiče kašlou.Nechodili na besídky ve školce, později,když jsem začala hrát na klavír, nechodili ani na má vystoupení. Všechno kvůli práci.Pokračovala jsem k Niallovi, ikdyž se mi oněm mluvilo jen velmi těžce. Vyprávěla jsem mu o tom, jak jsme jako malí byli nejlepší kamarádi. O zvratu, ke kterému mezi námi došlo, když jsme začali chodit do školy.Vylíčila jsem mu další možné i nemožné události svého života, o kterých nemá smysl se zmiňovat. Celou dobu mě pozorně poslouchal, občas nevěřícně zakroutil hlavou nebo prohodil: ,,To je milíto."Těď, když doktor věděl úplně všechno, už jsem s ním nemohla dál mluvit o něčem jiném.,,Můžete prosím odejít? Chci být sama,"řekla jsem a dívala se, jak mizí mezi dveřmi.Otočila jsem se na druhý bok a zavřela oči. Měla jsem pocit, že slyším nějaké tiché cvaknutí, ale to už jsem skoro spala.Probudila jsem se asi o dvě hodiny později, slunce už se pomalu sklánělo k západu a já se opatrně protáhla. Celý levý bok už jsem měla přeležený, tak jsem se začala pomalu otáčet na druhý. Samým údivem mi spadla čelist, několikrát jsem zamrkala, abych se ujistila, že ještě nespím a opatrně se zvedla do sedu.Seděl tam. Opravdu tam seděl a díval se na mě tím svým pohledem. Jeho oči mě hypnotizovaly a přitahovaly jako magnet.,,Ahoj Patty," pozdravil opatrně, vyděšený z toho, jak budu reagovat.Neodpověděla jsem hned. Stále jsem tomu nemohla uvěřit. Když viděl, že se nemám k odpovědi, pokračoval: ,,Přišel jsem se omluvit. Pošli mě do háje, dej mifacku, křič na mě, ale nakonec mi prosím odpusť. Nic mě nemrzí tolik, jako mé chování. Byl jsem něco jako namyšlený frajírek a přitom jsem nikdy takový být nechtěl," řekl a já se pořád dokola ztrácela v jeho očích.Lehla jsem si, zavřela oči a o všem přemýšlela. Mám mu odpustit nebo ne?Mám ho poslat do háje, tak, jak to říkal?Ublížil mi, to ano, ale já nechtěla být taková, jako on. Do obličeje mi spadl pramínek vlasů, Niall ho chytil mezi prsty a zahrnul zpátky za ucho. Pak se na mě s otazníky v očích podíval a zeptal se: ,,Budeš tak hodná a odpustíš takovému idiotovi, jako jsem já?"Pár vteřin jsem ještě přemýšlela, jako dpovím, pak jsem se zhluboka nadechla a řekla...

What is Love?-15.časť

Tak,konečne som to dopísala :D Asi trikrát som sa zasekla v tejto časti,so... :D  Zajtra som sa rozhodla neísť na príjmačky :D Ale inak som normálna :D ...Nevadí...Rozhodla som sa,že idem zdieľať tento blog,neviem ešte ako,ale dáko :D Samozrejme,ak ma mamička pustí na notebook ;) Ale tak mohla by...No nič,nejdem sa tu vykecávať...Dúfam,že som tú časť až tak nedosrala :D A nechápem,prečo sa na blogu nezobrazujú niektoré komentáre...to ma DOSŤ štve ._. Ale tak nevadí,ja si ich prečítam aj tak v maili :)

8 komentárov + :)

PS.:Zajtra dám ďaľšiu?Neviem...Podľa komentov k tejto časti.

,,Chloe,si v poriadku?"Niall si čupol vedľa nej a premeral ju pohľadom.

,,To nič...To prejde.Je to len..-au!"zaťala zuby a dlaň si priložila na postrelené miesto.Z tej bolesti jej bolo až zle od žalúdka.

,,Chloe,nevyzeráš najlepšie..."

,,No dovoľ!"

,,Žiadne žarty!Toto je vážne."pohrozil jej ukazovákom.

,,Ale to nie je žart...Neznesiem predstavu,že nevyzerám najlepšie."ohrnula nos.

,,Chloe!Zavolám lekára..."z vrecka začal vyťahovať mobil,keď mu Chloe stisla predlaktie a ubezpečila ho,že sa potrebuje iba vyspať a že keď sa zobudí,všetko bude v poriadku.

,,Fajn,ale musíš aj niečo zjesť.Ľahni si a ja ti prinesiem niečo pod zub." pomohol jej do postele a keď ležala pod perinou,bežal do kuchyne pre jablko,ktoré nakrájal na malé kúsky.

,,Takže si už otrok?"Louis Nialla pichol do rebra a zahryzol do toastu.

,,Čože?"Zvraštil tvár a nechápavo nad ním pokrútil hlavou.

,,Dobre vieš,čo tým myslím...Je to ježibaba,ktorá si o sebe myslí,že je nejaká miss univers,alebo čo a všetkých komanduje...Á,takmer som zabudol.Je to štetka."

,,Louis,myslíš si,že by som to všetko robil,nebyť tej stávky?Naozaj si to myslíš?Nemám rád jej správanie,nemám rád jej povrchný smiech,nemám rád ju."

,,Tak prečo jej krájaš jablko?"uškrnul sa.

,,Pretože je podviživená.Robí všetko pre to,aby bola štíhla."

,,Ak je reč o ježibabe,hneď odchádzam."Perrie s týmito slovami vošla do kuchyne.Nemala Chloe rada,dokonca by povedala,že ju neznáša.Možno preto,že si Zayn myslí,že Chloe má dobrý zadok...

,,Vieš čo?Nemusíš,pretože odchádzam ja!"Niall tresol nožom o kuchynskú linku,schytil misku s jablkom a nahnevane opustil miestnosť.

,,Tomu je zas čo?"Perrie prekrútila očami a do misky si naliala mlieko.

,,Nič..."odvrkol Louis a vyšiel z kuchyne.

,,Uhm...super."Do mlieka nasypala cereálie a podráždene si sadla za prázdny stôl.Všetko ju štvalo.Pohádala sa so Zaynom a keď sa potrebuje s niekým porozprávať,...Nikto taký tu nie je.Z mikiny vylovila mobil a naťukala Jadeine číslo.

-Jade?Máš chvíľu čas?-ozvala sa a čakala na jej odpoveď.

-Čo potrebuješ?-

-Porozprávať sa...-Perrie mala slzy na krajíčku.

-Perrie,ja...-

,,To nič...-prerušila ju Perrie a zrušila hovor.Vedela,že jej kamarátky sa na ňu hnevajú.Na Jesyne narodeniny neprišla ako jediná...Zabudla na ne.Čo ak za všetko môže láska so Zaynom?Utrela si slzy,obliekla si mikinu,ktorú mala obviazanú okolo pása a vyšla z domu.Dážď jej zmáčal vlasy,no mala pocit,že si to zaslúži...

×××

,,Niall,nevi-...Kde je Niall?"do izby,ktorá patrila Niallovi,vtrhol Zayn.Chloe sklopila zrak a zahryzla do jablka.Neodpovedala mu.

,,Tak kde je?!"zatriasol s ňou.Chloe naňho nenávistne pozrela.

,,Je preč!"vytrhla sa mu a otočila sa chrbtom k nemu.

,,Kde preč,dočerta?!"znovu zvýšil hlas a Chloe chytil pevne za ruku.

,,Tam,kde nie ste vy!"

,,Čo tým myslíš?"pustil jej ruku a zarazene na ňu zostal hľadieť.Chloe si pošúchala červené zápästie a vyhrabala sa z postele.

,,Nemyslím tým vôbec nič."odvrkla.Vedela,kde sa Niall nachádza a vedela aj to,že chce byť sám.Keď jej priniesol jablko bol nahnevaný a videla na ňom,že bojuje sám so sebou.

,,Potrebujem vedieť,kde je Perrie."povedal teraz už zúfalo,keď si prehrabol vlasy.

,,Tak s tým ti nepomôžem."zaklamala.Pravdou bolo,že ju videla vychádzať z domu.

,,Klameš!"zvýšil hlas.

,,No a?"zasmiala sa a pretočila očami.

,,Ty štetka!"zdrapil ju za plecia.

,,Vyklop mi,kde je!"

,,Pusti ma ty idiot!Asi by pre nič za nič neodišla!Môžes za to ty..."odstrčila ho a z kúta uchopila barle.Zaúpela,keď znovu pocítila nepríjemnú bolesť.

,,Kam ideš?"spýtal sa Zayn,keď Chloe vychádzala z izby.

,,To ťa nemusí zaujímať."pomalým krokom schádzala po schodoch,s plánom zájsť na záhradu a byť sama,keď jej zrazu zazvonil telefón.

-Áno?-ozvala sa a barle oprela o zábradlie.

-Chloe?Stretneme sa?...Som v Londýne.-

-Nie,mami...Zle sa mi chodí...-vlastne to nebola až taká lož...naozaj sa jej zle chodilo,no to nebol dôvod,prečo svoju matlu nechce vidieť.

-Aha...Našla som si čas,aby som ťa mohla príjsť pozrieť...-

-Neskoro.-Chloe zrušila hovor,mobil hodila späť do vrecka nohavíc,uchopila barle a zišla posledné schody.Nebolo jej ľúto mami.Bolo jej jedno,ako sa jej mama musí cítiť...Chloe si neuvedomila,že sa nedíva pred seba,až dokým nevrazila do Danielle.

,,Bože!Pozor!"okríkla ju a pokračovala v ceste.Slušný človek,by povedal: prepáč.No Chloe sa nenazývala slušným človekom,preto Danielle ukázala prostredník a vyšla na záhradu.Vedela,že za veľkým kmeňom stromu,sedí Niall.Preto kráčala stále bližšie k nemu.Oprela sa o kmeň a pozrela na Nialla,ktorý sedel presne tak,ako si ho predstavovala.

,,Hľadajú ťa..."povedala a sadla si vedľa neho.

,,Nech si hľadajú...Nemám náladu,na tie ich blbé reči."zamračil sa a Chloe si automaticky pritiahol bližšie.Potreboval niekoho pobozkať,možno niečo viac...Bol naštvaný.

,,Kvôli blbcom sa nemá cenu trápiť.Pravidlo číslo 7."usmiala sa naňho.

,,Tvoje pravidlo?"zaujato sa na ňu pozrel.Chloe prikývla a odvrátila od neho zrak.Pod kríkom zbadala biele huňaté mačiatko a ako malé dieťa,sa k nej túžila rozbehnúť.Pousmiala sa a pomalými krokmi došla až k nej.

,,Čiči...Poď sem."Niall na ňu neveriacky pozeral.Už pred sebou nevidel namyslenú Chloe,ale milú a usmievavú blondínku,s krásnymi zelenými očami.Kým si to zrovnával v hlave,ona už držala biele pradúce mačiatko na rukách.

,,Si taká krásna..."šepkala jej do veľkého mačacieho ucha.Mačke sa to zrejme páčilo,pretože keď k nej naklonila Chloe svoju tvár,mačka si zaborila malý ružový ňufáčik do jej jemnej tváre.Chloe sa zachichotala,no Niallovi sa zdalo,že sa po prvýkrát od srdca usmiala.Nechcel si to priznať,no jej pravý úsmev bol úchvatný.

,,Och,ty si mi ale špinavá...Komu patríš?Aké je tvoje meno?"mačiatko potichu mňauklo a vtedy sa Chloe znovu veselo usmiala.

,,Ty máš malé zúbky...To je zlaté."Mačka zaprotestovala,zoskočila z Chloe a s mňaukotom nespokojnej dôchodkine,sa jej otočila chrbtom.

,,Ale no ták...Veď ja som to tak nemyslela,Carrion."

,,Carrion?"spýtal sa Niall so zdvyhnutým obočím.

,,Áno,bude sa volať Carrion,pretože je mrcha,presne taká ako ja."povedala to skôr mačke,ako Niallovi.

,,Ale ty nie si mrcha...Len sa na ňu hráš...Ale...Nechápem,prečo?"Chloein úsmev sa vytratil,sklonila hlavu a akoby Carrion vycítila,že ju Chloe potrebuje,dobehla ku nej a začala ju utešovať pradením.Pohladkala ju po hlave,zhlboka sa nadýchla a povedala:

,,Pretože nechcem vedieť,ako veľmi bolí zlomené srdce..."

Dôležité info! :)

Ahojte...Možno ste si všimli,že už som dávno nedala časť BČN...viem,niektoré mi píšete,že je to úžasný príbeh a že ste veľmi radi,že ste objavili tento blog.Ja však pri poslednej publikovanej časti vidím 2 komentáre,takže som si to vysvetlila tak,že už ďaľšie časti nechcete...Viem,tá časť bola o ničom,ale ja som PROSTE POTREBOVALA,aby o ničom bola,pretože som plánovala veľké wooow :/ ...Ale už je asi neskoro...to nič.Kým tam nebude 5 komentárov,ja štrajkujem -_-...

Čo sa týka "WIL?" ,časť dám URČITE ZAJTRA ,pretože som vôbec nemala čas písať ju a keby som sa ponáhľala,tak by som ju odfľákla :) Takže zajtra :) Len ma štve zobrazenia blogu :( Jeden deň je to 575 a na druhý 200,potom 150 a dnes je zatiaľ 60 :/ Možno je to tým,že som prestala pravidelne pridávať časti?Možno nemáte čas?Možno vás tento blog nezaujal?…Neviem...Ja teraz dva dni nepôjdem do školy,takže budem písať časti a inak...pripravujem pre vás novú poviedku,ktorá sa bude pravdepodobne volať buď Memories...,alebo She loved and lost.Neviem sa medzi týmito dvoma názvami rozhodnúť,pretože sa hodia oba :D Lebo je to spomené so spomienkami a aj s láskou a stratou...Poviem vám,bude to zaujímavá poviedka :) Zase na ten môj štýl so smutnými časťami :D Ale ja proste milujem poviedky so smutným koncom ;) No nič… Ak mi zajtra pôjde wifi,tak pridám Just Dream,od Kate :) ...To je asi všetko,čo som mala na srdci... :)

She doesn't know...-2/5 časť

No,ja by som aj zabudla na túto 5dielovku,keby mi ju nekomentovala anonymka :)Táto časť je taká...nič moc :/ ...Ale ak prečítate,okomentujte a večer vám dám Just dream :)
Inak ako prímačky?Vedeli ste?Ja som bola robiť na GASku (najlepšia škola v Bystrici) a celkom ťažké boli :/ Dúfam,že ma zoberú :'(
Idem ja teraz na tréning,po dlhšej dobe,takže čítajte :)
Hope u like it :)

Potichu som zanadávala,keď ma zo spánku vytrhlo zvonenie mobilu.Ešte stále so zavretými očami,som na stolíku nahmatala zvoniacu vec,zvanú mobil a prijala som prichádzajúci hovor.

,,Kde si Taylor?V šatni ťa čakáme už takmer hodinu!"

,,Huh?To bude asi omyl..."zývla som a mobil si odtiahla od ucha.Zrušila som hovor a prevalila sa na druhý bok.Človek si v dnešnej dobe nemôže ani chvíľu pospať.Perinu som si vytiahla až ku brade,keď som sa zarazila.Čakajú ju v šatni?Tým "ju",mysleli mňa?

,,Damn!"vyletela som z postele a zároveň hneď dopadla na zem.

,,Ach,tá gravitácia..."vzdychla som a keď sa postavila,naštvane som kopla do kabelky,ktorá bola príčinou tohto pádu.Zhodila som zo seba pyžamové nohavice a tričko s ovečkou a vymenila ho za obtiahnutu čiernu suknu na páse a bielu až priesvitnú košeľu.S výbuchom na hlave som sa nepokúšala urobiť divy,takže som si ich iba prečesala hrebeňom.Do kabelky som vhodila všetky potrebné veci a utekala do auta,ktoré pred mojim domom stálo dobrú pol hodinu.Otvorila som dvere na strane spolujazdca a zostala zarazene stáť a civieť na môjho šoféra.

,,Ehm...Slečna...Tu je volant na pravej strane."Kompletne som očervenela,zabuchla dvere a obišla auto,aby som si mohla sadnúť na to správne miesto.Šofér sa na mňa usmial a pridal na rýchlosti.

,,Ako veľmi je Roxy naštvaná?"odtrhla som pohľad od okna,keď som mu položila otázku.

,,No...Dosť..."Previnilo som si zahryzla do peri a započúvala sa do ranných správ...teda...poludňajších správ.Ale keďže som pred chvíľou vstala,dvanástu hodinu považujem za skoré ráno.
Vystúpila som z auta,kde sa nachádzal celý môj,samozrejme nervózny,team.Ashley mi do ruky pchala čerstvé donuty a Grace z druhej strany,plechovku koly.

,,Takže...Na česanie vlasov,máme presne hodinu,jednu minútu a tridsaťosem sekúnd."dievča,ktorej meno neviem,poklepalo po hodinkách a vyplašene pobehovala okolo mňa.A je to tu...Zase mi plánujú život presne na stotiny.Potichu som vzdychla a nechala sa ťahať za ruku,ako nejaký kus látky,ktorý potrebujú len na zarábanie peňazí.Moja vyzážistka Hailey,ma posadila na stoličku,rovno pred veľké zrkadlo.Zúrivo mi začala česať vlasy a blabotať o úplných blbostiach.Uprene som hľadela na môj odraz v zrkadle a bezducho poklepkávala prstami po stolíku.Hailey mi zaplietla jeden vrkoč na ľavej strane a postupne rozčesávala pravú polovicu hlavy.

,,Ako to robíš,Taylor?Tu sa tváriš úplne zronene a na pódiu prekypuješ šťastím."

,,Huh?"mykla som sa,keď Hailey vyslovila svoju otázku a vytrhla ma tak z mojich myšlienok.

,,Vidíš?Presne o tomto hovorím..."

,,Možno som len výborná herečka..."vzdychla som a keď mi Hailey zagumičkovala druhý cop,pozrela som sa jej do očí.

,,Tak pre-"

,,Taylor!Máme časový sklz presne minútu!"mne neznáme dievča,ma schytilo za ruku a ťahalo do šatne s mojím menom.Na vešiakoch sa nachádzalo veľké množstvo šiat,z ktorých som si mohla vybrať.Nechala som to však na Leu,ktorá sa už prehrabávala medzi vešiakmi.Znudene som si sadla na stoličku a prizerala sa.

,,Nuda,čo?"trhlo ma,keď sa spoza mňa ozval mužský hlas.Pootočila som hlavou a usmiala sa.

,,Harry?Čo tu robíš?"potľapkala som na miesto vedľa seba.

,,Aj my vystupujeme v dnešnom programe."pokrčil ramenami a prisadol si ku mne.Dlho sme boli ticho,až kým som sa neozvala.

,,Nikdy ti to neliezlo na nervy?"sklonila som hlavu a vzdychla.

,,Čo?"zvraštil čelo.

,,Toto..."ukázala som pred seba a zamračila sa.

,,Niekedy áno...No potom si uvedomím,aký úžasné sú naše fanúšičky a aký som rád,že môžem byť členom našej skupiny."pousmial sa a uprene sa na mňa zahľadel.

,,Ľudia nevedia,aká som v skutočnosti.Úsmev,dokonalý makeup,prekypovať šťastím...Mrzí ma,že nemôžu vedieť,aká naozaj som."

,,A aká si?"

,,Viem,aká nie som...Dokonalá.Roxy zabúda,že nejaká Taylor Swift,má aj city...Niekedy na to zabúdam aj ja sama."vstala som,pretože Lea zavolala moje meno.Harry sa na mňa povzbudivo usmial a vybral sa do jeho šatne.

,,Pozri sa!Tieto sú úplne dokonalé!"Lea sa šťastne usmievala a v rukách zvierala čierne minišaty,prešívané diamantovými kamienkami.

,,Uhm..."ledva som sa na ne pozrela...nemala som na to náladu.

,,A k tomu si obuješ tieto čierne topánky."

,,Uhm..."oprela som sa o stenu a bezducho pozorovala Leu,pri vyberaní doplnkov.

,,Laura?"zastavila som hnedovlasé dievča,ktoré mi nosí potrebné veci.

,,Som Sheilla,slečna Swift."

,,To je fuk..."mávla som rukou a pokračovala: ,,Už som ti raz povedala,aby si mi netykala.Prines mi prosím pohár studenej vody."usmiala som sa na ňu a postrčila ju dopredu.

,,Taylor!Ty ma nepočúvaš!"okríkla ma Lea a zúrivo vytiahla kvietkované šaty.

,,Čože?"zmätene som sa na ňu pozrela a položila si otázku,kedy stihla vymeniť tie čierne šaty za kvietkované.

,,Čo je s tebou,Taylor?"
Sadla som si na stoličku a hlavu si schovala do dlaní.

,,Všetko..."vzdychla som a keď mi Lea položila s ľútosťou ruku na plece,pokrútila som hlavou,nasadila usmievavý výraz tváre a povedala:

,,Takže?Aké šaty si pre mňa vybrala?"

×××

Unavene som klesla na stoličku,kým som čakala Roxy v zákulisí.

,,Show máš už za sebou,takže môžeme vyraziť."Z ruky mi vytrhla kabelku a hodila ju do rúk malej blondínky,ako keby som ju neuniesla!Vstala som a pobrala som sa za nimi keď ma niekto stiahol za vysoké bedne.

,,Har-"

,,Pšššt..."prerušil ma Harry a rukou mi prikryl ústa.

,,Čo takto niekam zájsť?"navrhol a usmial sa na mňa tým jeho zvodným úsmevom.

,,Ale oni ma-"

,,Nedozvedia sa o tom."Povzdychla som si a znovu namietla:

,,Budú z toho poriadne problémy."

,,Nebudú."mrkol na mňa,vykukol spoza bedien a keď zistil,že je vzduch čistý,potiahol ma za ruku a utekali sme do šatne.Harry za nami zabuchol dvere a rozsvietil svetlo.

,,Harry,čo tu robíme?"nechápavo som na neho pozrela.

,,Uvidíš...Poď sem."zo skrine vybral ryšavú parochňu a hodil mi ju.Zasmiala som sa nad jeho nápadom,moje blond vlasy som si zopla do sieťky,ktorá k tomu bola priložená a nasadola som si parochňu.Zo stojana som si vybrala slnečné okuliare s čiernymi sklami a nasadila si ich na oči.Otočila som sa na Harryho,ktorý už mal na sebe čiapku a takisto okuliare.

,,Prečo si nedáš parochňu aj ty?"spýtala som sa a pohľad mi padol na košík s chlapskými parochňami.

,,Pretože na moke vlasy nedám dopustiť."zasmial sa a keď započul blížiace sa kroky ku šatni,rýchlo zhasol svetlo a strhol ma za kopu vešiakov.

,,Ani tu nie sú,Roxy...."ozval sa ženský hlas.

,,Do riti!Paul ho zabije..."spoznala som Niallov hlas.Keď za sebou zabuchli dvere,ustráchane som sa pozrela na Harryho.

,,Budeme mať problémy..."

,,No a?Nemôžu ťa vyhodiť...."pokrčil plecom a vytiahol ma na nohy.

,,Vlastne máš pravdu...Horšie bude vypariť sa odtiaľto,keď nás všetci hľadajú."povedala som a následovala Harryho,až ku dverám.

,,Teraz,alebo nikdy."zatiahol ma za ruku a spolu sme utekalo cez chodbu,až k núdzovému východu.

Just dream-2.časť

Ahojte :) dnes len tak na rýchlo pridávam časť od Kate :))) Dúfam,že sa vám bude páčiť :)


2.část By: Kate :)

Všechno bylo ale marné.... Přesto jsem sebou ale škubala dál a pak jsem ucítila tvrdé údery na všech částích svého těla. Přesně jsem věděla, co se děje. Mlátil mě a bude mě mlátit tak dlouho, dokud neupadnu do bezvědomí. Pak teprve toho nechá a v klidu si užije. V klidu mě znásilní a pak uteče.,,Patty? Haló, probuď se. Slyšíš mě?!" někdo mě propleskával, až mě bolely a štípaly tváře. Namáhavě jsem otevřela oči. Má víčka byla jakoby strašně těžká. Strnula jsem ve vlně šoku, když jsem zjistila, do čí tváře se dívám a kdo mě našel. Byl to on, jehož obličej a oči jsem neviděla už takovou dobu. Vůbec se ale nezměnil. ,,Patty? Co se stalo? Můžeš vstát?" Nevěděla jsem, co tady dělá ani jak mě našel, ale bylo strašně ponižující, že mě našel zrovna on. Snažila jsem se mu pomoct, když na mě začal opatrně natahovat kalhoty, ale nešlo to. Byla jsem strašně zesláblá a šíleně to bolelo. Tiše jsem zasténala bolestí a on toho okamžitě nechal. ,,Zavolám záchranku," řekl a já ho opět tiše pozorovala. Sebrala jsem všechny své síly a tichým, sýpavým hlasem jsem zašeptala: ,,Díky..." Soucitně se na mě podíval a přiložil si mobil k uchu. Unaveně jsem zavřela oči a znovu se propadla do té hluboké nicoty. * Když jsem se znovu probudila, ležela jsem v měkké, teplé posteli v místnosti, která měla stěny vymalovány světlou broskvovou barvou. Vedle mé postele stál jakýsi přístroj a vydával tiché pípání. Jen ztěží jsem si uvědomovala, co se stalo a proč jsem tady, nakonec jsem si ale přece jen vzpomněla. Těkala jsem očima po pokoji a čekala, jestli mě přijde zkontrolovat doktor, který asi po čtvrt hodině opravdu přišel. ,,Á, vy už nespíte?" zeptal se. Jeho hlas zněl překvapeně a radostně zároveň. Opatrně jsem zakroutila hlavou. Bolel mě i sebemenší pohyb. ,,Měla jste několik menších vnitřních zranění. Žádné následky mít nebudete," usmál se na mě povzbudivě doktor a já jsem opatrně položila hlavu zpátky do polštářů. ,,Pamatujete si, co se ten večer stalo?" zeptal se najednou doktor. Doufala jsem, že tahle otázka nepadne. Přesto jsem ze sebe třesoucím se hlasem vypravila: ,,Zmlátil mě a pak..." Co se stalo pak jsem už říct nedokázala. Stejně to věděl. ,,To je v pořádku. Nemluvte o tom," řekl a soucitně se na mě podíval. ,,Ročně nám přivezou několik desítek dívek, jako jste vy. Měla by jste svému zachránci poděkovat." ,,Jo, beztak už se vypařil. Víte, on mě nenávidí. Kdysi jsme byli kamarádi, ale pak se to nějak zvrtlo," svěřila jsem se doktorovi se svým trápením. On ale zakroutil hlavou a řekl: ,,Nenávidí? Ale no tak... To je moc silné slovo." Přistoupil ke dveřím a rychle je otevřel. Překvapeně jsem zůstala zírat s otevřenou pusou, když jsem uviděla, jak v nich stojí Niall, ve tváři nešťastný úsměv. ,,Nechám vás tady. Myslím, že si máte co říct," usmál se na nás doktor a energicky vyšel z místnosti, zabouchl za sebou dveře a nechal mě tam s Niallem samotnou. ,,Jak ti je?" zeptal se tiše a sedl si na okraj mé postele. Vážně na mě po tolika letech normálně promluvil? Neuvěřitelné... ,,Všechno mě bolí," odpověděla jsem, když uběhly skoro dvě minuty. ,,Mrzí mě, že se něco takového stalo zrovna tobě Patty. Vážně je mi to líto," řekl a posunul svou ruku až k mým konečkům prstů. Stáhla jsem svou ruku blíž k sobě a on okamžitě udělal totéž. Oči se mi začaly zalévat slzami a můj vztek začal narůstat. Nedokázala jsem se ovládnout a začala na něj křičet: ,,Po takové době se tady jen tak objevíš, říkáš, že je ti to líto a já ti mám věřit, když jsi mě tolik let urážel a vysmíval se mi? I přesto, že jsme bývali kamarádi? Nechápu, proč jsi něco takového vůbec udělal! Nevím, co tu děláš, ale můžeš se klidně vrátit zpátky. Tolik let jsem žila bez tebe. Už jsem si zvykla. Zvládnu to i teď," hulákala jsem na něj a lapala po dechu. ,,Chceš říct, že lituješ toho, že jsem ti pomohl? Vyhazuješ mě? Víš co? Víš ty co?! Tak já jdu. Jsi pořád stejná kráva. Že já idiot jsem se na tebe nevykašlal. Co z toho teď mám? Vlastně vůbec nic! Jen si mě za to seřvala! Víš co? Jdi někam. Lituju toho, že jsem tě tam nenechal." po těchto slovech se prudce zvedl z mé postele, několika kroky došel ke dveřím, vyšel na chodbu a pořádně za sebou práskl dveřmi. ,,Takhle jsem to přece vůbec nemyslela," zakňučela jsem a bouchla pěstí do svého stehna, čehož jsem okamžitě litovala. Celou nohou se mi rozlila palčivá bolest a já zaťala zuby. Myslela jsem, že to nevydržím a začnu křičet. Venku už se pomalu stmívalo, když někdo pomalu pootevřel dveře. Celá napjatá jsem čekala, kdo se vynoří ze tmy a v hloubi duše doufala, že se vrátil Niall. Mezi dveřmi zašustil dlouhý, bíly plášť a do pokoje vstoupil lékař. Zklamaně jsem si povzdychla a vrhla na něj tázavý pohled. Navíc jsem s ním nechtěla mluvit, ikdyž působil velmi přátelsky a sympaticky. ,,Odpoledne jsem zcela náhodou šel kolem vašeho pokoje. Slyšel jsem... Ehm... Zvýšené hlasy. Stalo se něco?" ptal se tónem, který naznačoval, že mu můžu říct cokoliv. ,,Pohádali jsme se. ZASE," zdůraznila jsem a podívala se na doktora uslzenýma očima. ,,Ale nechci se o tom bavit. Naučila jsem se bez něj žít a nemám v plánu to měnit," vysvětlila jsem ještě a zbaběle se otočila k doktorovi zády. ,,To mě mrzí slečno," vypravil ze sebe lékař. Slyšela jsem, jak znovu zašustil jeho plášť, když se zvedal ze židle vedle mé postele. Z tónu, jakým řekl, že ho to mrzí bylo znát, že to myslí víc než upřímně. Jemně mi stiskl rameno a pak tiše vyšel z místnosti ven. Zabořila jsem hlavu do polštáře, na kterém byl po chvilce velký mokrý kruh, jak látka sála mé slzy. Moje poslední přání před tím, než jsem usnula bylo, aby se Niall vrátil...

What is Love?-14.kapitola

Ahojte :) Ďakujem za 10 komentárov k časti :)...teoreticky 11,ale blbne mi blog a ten jeden od Cher mi neukazuje -_- Veľmi ste ma potešili :3 Viem,táto časť je taká o ničom ,no potrebovala som sa prepracovať k jednému detailu :D No,proste nudné  :D

Som si vedomá,že k takejto zlej časti nebudem mať veľa komentárov :) Ale okomentujte,prosím :)

V aute potichu hralo rádio a Chloe ďakovala bohu,za tento vynález,keďže bez neho,by bolo v aute trápne ticho.Nechcela im povedať,aby Liam zastavil,pretože jej je zle...Radšej zatvorila oči a upadla do mikrospánku.

,,Hej,Chloe...Sme tu."Niall ju potľapkal po ramene,keď zastali pred jej bytovkou.

,,Nemusel si ju budiť...oblečenie by sme jej dokázali zbaliť aj sami."Liam naňho karhavo pozrel.

,,To si len myslíš!"ozvali sa Niall a Chloe naraz.Obaja na seba rozpačito pozreli a očerveneli.Chloe odvrátila od neho pohľad a odhodlane otvorila dvere na aute.

,,Tak,poďme na to."Niall vyletel z auta,aby mohol Chloe vyniesť na rukách.

,,Bude to zase tak strašne bolieť?"zachvela sa.

,,Bolí to veľmi?"spýtal sa Liam.

,,Keby to nebolelo,asi by som nerevala od bolesti."odsekla.

,,Fajn,vzdávam to!Chcel som sa k nej chovať milo,ale to sa N-E-D-Á!Si len jedno rozmaznané detsko!"Liam rozhodil rukami.

,,Vraví namyslená hviezdička s maniérami...Tlieskam!"sarkasticky sa usmiala a začala tlieskať.

,,Vidíš ,čo robí?!"ukázal na ňu prstom a odul spodnú peru.

,,Keď sa pýtaš blobosti..."prekrútila očami.

,,Chcel som byť len milý!"

,,No,ako vidím,veľmi sa ti to nedarí..."vyplazila mu jazyk.

,,TAK DOSŤ!!!"zakričal Niall,čím ich oboch umlčal.Škaredo na seba zazreli.

,,Teraz ťa odnesiem až hore,takže sa priprav.A ty Liam,snaž sa nevšímať si tie jej štipľavé reči..."prekrútil očami,nadklonil sa nad Chloe,uchopil ju okolo chrbta a nôh a zdvyhol na ruky.Chloe zaťala zuby od bolesti,aby znova nevykríkla a ruky mu obmotala okolo krka.Niall privolal výťah a stlačil tlačídko,s číslom 1.Odomkol dvere od jej bytu a s Liamom v pätách,vošli dnu,rovno do jej izby,kde ju položil na posteľ a otvoril skriňu.

×××

,,N-Niall?Zastav prosím."Chloe si zahryzla do spodnej pery a bojazlivo pozrela na ich spoločný dom.

,,Liam,choď prosím."Usmial sa na Liama.

,,Dobre idem a poviem im,že máme nového spolubývajúceho."pousmial sa.

,,Len aby si sa dožil večera,keď zistia,že ten spolubývajúci,som ja."hodila naňho jej typický ľahostajný výraz.Liam jej vypkazil jazyk a ukázal prostredník.Potom vošiel dnu.Niall si čupol tak,aby sa jej mohol pozerať do očí a spustil:

,,Ak nechceš,aby ťa nenávideli,mala by si sa správať priateľskejšie."

,,Zase mi hovoríš,čo mám robiť?!Tá guľka ma mala radšej zabiť..."zahundrala,Niall beznádejne pokrútil hlavou,zdvyhol sa a vtlačil ju dnu.

,,Odmietam bývať s Ježibabou,v jednom dome!"Eleanor skríkla na Liama.Louis ju musel stisknúť v náruči a upokojovať.Všetci sa tam cez seba prekrikovali,netušiac,že Chloe stojí vo dverách a hľadí na všetok zmätok,ktorý tam nastal.

,,Najradšej by som tu nebola..."zašepkala a hlavu si schovala do dlaní.

,,Och…spomeň čerta..."Perrie po nej zazrela,pohár buchla na stôl a naštvane odkráčala z kuchyne.Chloe od nich odvrátila pohľad a radšej skúmala štruktúru podľahy.

,,Otázka číslo jedna: ...Kde bude Ježib-ehm...Chloe spať?"Danielle na ňu pozrela pohľadom plným nenávisti,no Chloe musela uznať,že im položila dobrú otázku.

,,Čo tak u mňa doma?"vrátila jej nenávistný pohľad a ďalej sa tvárila,že jej je to úplne jedno.

,,Ver,že to by som teda brala..."odsekla El.

,,Môžte do seba prestať zabŕdať aspoň na 5 sekúnd?!"okríkol ich Louis.

,,Takže si na jej strane?"El sa mu otočila chrbtom.

,,Nie som na ničej strane!"

,,Takže?Kde bude spať?"ozval sa Harry.Po izbe sa rozhostilo ticho.

,,U Nialla!"vykríkol Zayn.

,,Nie!"povedali Niall s Chloe naraz.

,,Ak chceš,môžeš bývať aj u mňa."žmurkol na ňu Harry.Chloe nadvyhla obočie a prekrútila očami.

,,Niall?Čo ty na to?"spýtal sa Liam.

,,Nechcem s ňou bývať."

,,Vieš,čo je v stávke..."ozval sa Louis a pohľadom prevŕtaval Nialla.

,,Čože?"Chloe nahodila nechápavý výraz.

,,Tak fajn..."odvetil Niall,prehliadajúc nič netušiacu Chloe.

,,Fajn..."povedali všetci naraz,okrem Chloe.Niall ju vytlačil von z kuchyne,najskôr vyniesol do jeho izby kufor a potom sa vrátil po Chloe,ktorú vyniesol aj s vozíkom.Ďakoval Bohu,že je taká ľahká.Chloe sa potešila,keď zbadala v jeho izbe obrovskú posteľ.Podišla až k nej a zvalila sa na ňu.Nevedela opísať pocit únavy,ktorý na ňu doľahol.Privrela oči a nevediac kedy,zaspala.

×××

Keď Chloe otvorila oči,trvalo jej niekoľko sekúnd,kým jej došlo,že leží v Niallovej posteli.Vzdychla a keď sa postavila z postele,bolesť jej pripomenula,že by si mala sadnúť na vozík,no neurobila.Bola to práve bolesť,čo jej pripomínala,aký je jej život...aká je v posledných dňoch slabá...V kúte izby zbadala barle,ktoré im dal doktor,ak by ju omrzelo byť na vozíku.Pomalými krokmi sa dopotácala ku barliam a keď sa o ne oprela,vzdychla úľavou.Samozrejme...nebolo to také bezbolestné,ako keď sedela na vozíku...Podišla ku stene,kde sa nachádzali fotky v rámčekoch.Pozorne si ich prezerala a pri každej,ju pichalo pri srdci.Niall s priateľmi...Niall s bratom...Niall s rodinou...Nič z toho ona nemala.Sklonila hlavu,v snahe spomenúť si na jej brata,keď z vonku započula veselý krik.S ťažkosťami prišla na balkón,kde sa oprela o zárubňu a pozorovala všetkých členov tejto domácnosti,ako sa bláznia v bazéne.Po chvíli si ale všimla,že tam niekto chýba...Niall.

,,Ako sa cítiš?"myklo ju,keď sa za ňou z ničoho nič ozval Niallov hlas.Pozrela naňho,až keď jej položil ruku na plece.

,,Bolí to..."vzdychla a svoju bolesť zakryla falošným úsmevom.Zadívala sa mu do tváre,na ktorej mu pod okom svietil fialový monokel.Bruškami prstov sa zľahka dotkla fialového miesta,čo spôsobilo Niallovu bolestivú grimasu.

,,Prepáč..."ruka sa jej zosunula až na jeho hruď.

,,Za čo?"nechápavo pokrútil hlavou.

,,Ten monokel...Máš ho kvôli mne...prepáč."Niall si užíval jej dotyk,ktorý ho hrial na hrudi.Stisol jej ruku,usmial sa na ňu a povedal:

,,To je v poriadku...On...takmer ťa znásilnil...Čo si tam vlastne robila?"zadíval sa jej do očí.Chloe mu dala dole ruku z tej jej a založila si ich v bok.

,,Do toho ťa nič,Horan."odvrkla,pretože si vedomila,že naňho začína byť milá.Niall nadvyhol jedno obočie a zahryzol si do jazyka,aby jej nepovedal to,čo by potom ľutoval.Radšej sa jej otočil chrbtom,zo stola zobral notebook a zvalil sa s ním na posteľ.

,,Pff...Chlapček sa hrá na urazeného..."podpichla ho,z kufra vybrala aj ona notebook a sadla si oproti Niallovi.Zapla twitter a prezerala si novinky,keď ju niekto označil v tweete(pozn.neviem,ako sa to píše).

Niall Horan-
@ChloeWeyn....Nehrám sa na urazeného chlapčeka,len sa s tebou odmietam baviť ! :P
Po prečítaní toho tweetu, na neho zazrela  a vymenili si zákerácke pohľady.Prižmúrila oči a búrlivo začala trieskať do klávesnice.

Chloe Weyn-
@NiallOfficial...Mám sa zblázniť,že sa so mnou nebaví urazený Niall Horan?....To vieš...
Keď si to Niall prečítal,hlasno sa zasmial a napísal:

Niall Horan-
@ChloeWeyn...Poznám ťa až príliž dobre na to,aby som si myslel,že sa zo mňa zblázniš ;)"

Chloe Weyn-
Nie,@NiallOfficial...V tom je ten problém...ty ma nepoznáš vôbec...

Zaklapla notebook a keď sa im stretli pohľady,Chloein drzý a Niallov smutný,otočila sa mu chrbtom a bruškami prstov,si prechádzala po šedých nohaviciach.Keď uvidela svoj odraz v zrkadle a nespoznávala modrú mikinu,ktorú mala na sebe,pretiahla si ju cez hlavu a hodila ju Niallovi.

,,Bude asi tvoja..."dokrývala ku kufru a vytiahla odtiaľ zelené tričko,keď v tom do izby vtrhol Harry.

,,Niall,kam si sa vypar-...Ou...Asi ruším?"šibalsky sa usmial,čím odhalil jeho jamky v lícach.Chloe pretočila očami a to tričko hodila doňho.Harry ho hravo chytil a chrapľavým hlasom prehovoril:

,,Mám ti pomôcť s obliekaním,drahá Chloe?"

,,Nie,nerobte si starosti,pán Harold..."sarkasticky sa usmiala a Harry jej vyplazil jazyk.

,,Ako si želáte,madam."vykúzlil hlbokú poklonu a hodil sa k Niallovi na postel.Chloe v duchu zanadávala,keď v boku zacítila ostrú bolesť a zistila tak,že sa naozaj nebude vedieť obliecť bez ničej pomoci.

,,Niall?"ponižujúco ho oslovila.

,,Nebavím sa s tebou..."naduto sa obrátil k Harrymu.

,,Tak fajn!"tričko,ktoré jej medzičasom hodil Harry naspäť,naštvane zbalila do kufra a s pomocou barlí,sa dopotácala do rohu izby,kde si sadla na koberec.

,,Moja ponuka stále platí..."zasmial sa Harry,keď ho Niall buchol vankúšom po ksichte.

,,Dobre.Tak poď sem."Harry sa s víťazným úsmevom zazubil na odutého Nialla a podišiel ku Chloe.Z rúk jej vytrhol tričko a pomohol jej ho prevliecť cez hlavu a ruky.

,,Ďakujem."povedala a zostala sedieť v kúte,zatiaľ čo sa Harry vrátil k Niallovi.Načiahol sa po gitaru a podal ju Niallovi,s veľa vravným pohľadom.Niall prekrútil očami a začal hrať,podľa Chloe,až príliž romantickú pesničku.Jednu ruku si položila na ranu,ktorá ju bolela čím ďalej,tým viac...

Tak,celkom dlhá časť :D Ale nechcela som to nikde odseknúť :D Dúfam,že sa vám páčila,aj keď bola taká o ničom :/ ...