Just dream-7.časť

Prepáčte,že som už dávno nepridala :) Ja som úplne zabudla -___-

5 komentárov + :)

By:Kate

Niallovy rty už byly jen pár milimetrů od těch mých, když se hlučně otevřely dveře za námi a my se od sebe rychle odtáhli. Niall naštvaně zafuněl a otočil se na příchozího, aby po něm mohl vrhnout svůj naštvaný pohled. ______________________________ ____________________________________ ,,Já... Sorry. Omlouvám se," koktal červený Zayn a couval z místnosti ven. ,,To nic. Já už... Ehm... Já už stejně jdu," ztěžka jsem ze sebe vypravila, vyskočila z postele a odcházela z pokoje. ,,Díky za ty fotky Nialle," řekla jsem na záchranu téhle pitomé situace- ovšem úplně zbytečně. Seběhla jsem po schodech dolů, kde v obýváku seděli Liam a Harry a házeli na sebe popcorn z obrovské mísy, který si udělali ke sledování nějakého filmu, jemuž stejně nevěnovali žádnou pozornost-ostatně, jako mně. Byli natolik zaujati házením popcornu jeden na druhého, že si mě ani jeden nevšiml. ,,Ehm, ehm," odkašlala jsem si, a tak na sebe upoutala pozornost a oba okamžitě přestali. ,,Můžete mi vysvětlit, co to má znamenat? Kdo to bude uklízet?!" řekla jsem a snažila se o přísný tón. Veškerá tahle přísnost ale byla ta tam, když Harry ukázal na Liama a Liam na Harryho. ,,No fajn," zasmála jsem se a pokrčila rameny. Šla jsem si sednout do jednoho z velkých, pohodlných křesel a snažila se nerozšlápnout ani jeden kousek popcornu, což bylo docela obtížné, když jím byla pokryta skoro celá podlaha. Uvelebila jsem se v křesle a zadívala jsem se na film. Neměla jsem tušení, o co v něm jde, protože jsem ho nikdy neviděla. ,,Sakra! Co jste to udělali?! Neříkal jsem vám, ať počkáte na mě?" zaječel za mnou Zayn o chvilku později a skočil na širokou pohovku mezi kluky. Pár minut po něm se do místnosti vplížil i Niall, v ruce notebook, pobaveně sjel pohledem celou místnost, pak si sedl do dalšího z několika volných křesel a otevřel svůj přenosný počítač. Na pár chvil zavládlo v obývacím pokoji dokonalé ticho přerušované jen tichým cvaknutím vždy, když na Niallův notebook ,,nenápadně" přiletěl kousek popcornu. Ten to ale naprosto ignoroval. Zaujatě se totiž mračil na monitor a nevěnoval žádnou pozornost tomu, co se děje kolem něj. Asi dvě minuty na to notebook vztekle zaklapl, prudce se zvedl z křesla, hodil po mně a Liamovi naštvaný pohled a zlostně pronesl: ,,Nějak rychle jste to dali dohromady. Že ses ani nepochlubila, Patty," řekl a mé jméno vypustil z úst tak pohrdavým tónem, že se mi skoro nahrnuly slzy do očí. (Ano, zase.) ,,Jděte se oba vycpat," odfrkl si a nasupeně odkráčel pryč, s nosem nahoru. Vytřeštěně jsem se za ním dívala a pak stočila svůj pohled na Liama. ,,Paparazzi," hlesl tiše a vstal z pohovky. ,,Musím za ním," řekl- pevně rozhodnutý. ,,Ty jsi blbec. Pokud chceš dostat do držky, tak klidně jdi," vysmál se mu Zayn, který měl na kolenou položený Niallův notebook a prohlížel si fotky z dnešního odpoledne, kde mě Liam naprosto nevinně drží za ruku, aby mě neztratil v davu novinářů a dotěrných fanynek. Liam sprostě zanadával a naštvaně si sedl zpátky. Za celou tu dobu jsem ze sebe nedostala ani jednu hlásku, ale v jedné věci jsem měla jasno. Musím za ním. Když ne Liam, tak já. Mně neublíží. Zvedla jsem se z křesla a rychle vyběhla z obýváku, aby mě nikdo nemohl zastavit. Proběhla jsem chodbou ven domovními dveřmi, kde jsem se málem srazila s Louisem, který se vracel po odpoledni stráveném s Eleanor. ,,Jé, ahoj Patty," široce se usmál, ale když viděl můj zmučený výraz, úsměv mu z tváře okamžitě zmizel. ,,Co..." začal, ale já ho odbyla zakroucením hlavy. ,,Později," vyhrkla jsem. ,,Neviděl jsi Nialla?" zeptala jsem se a netrpělivě přešlapovala na místě, připravená kdykoliv znovu vyrazit. ,,Jo, šel někam na zahradu," řekl a nechápavě se na mě podíval. Znovu jsem jen zakroutila hlavou, otočila jsem se k Louisovi zády a zašla za roh. Přede mnou se rozprostřela obrovská zahrada, po Niallovi ani vidu ani slechu. ,,Nialle?" učinila jsem zoufalý pokus. Odpověď byla přesně taková, jakou jsem čekala. Žádná. Pomalu jsem šla zahradou dál a dál, až jsem několik metrů před sebou uviděla sedět Nialla opřeného o strom. V rukou držel starou oprýskanou kytaru a brnkal nějakou melodii. Došla jsem až k němu a lehce mu položila ruku na rameno. Melodie ustala, Niall celý ztuhl a naštvaně ze sebe vypravil: ,,Liame, jestli nechceš rozbít hubu, tak vypadni. Okamžitě," ,,A mně do držky nedáš? Nialle, byli to paparazzi!" Všechno bylo ale zbytečné. Niall se trhnutím otočil a mě jako ostrá dýka bodl jeho naštvaný, snad i nenávistný, zároveň však velice smutný pohled. ,,S tebou už si nemám co říct," ujistil mě, v očích pohrdlivý výraz, slova ostrá jako žiletky. ,,Nialle, prosím... Poslouchej mě... To není... To vůbec není tak, jak ty si myslíš!" řekla jsem a můj hlas slábl s každým dalším slovem. ,,Chceš říct, že já jsem jen debil, který si nedokáže domyslet, jak to je?!" vyjel po mně, naráz vztyčený na nohou, vytáhnutý do své plné výše. A tak jsem mu jen poníženě klečela u nohou a klopila zrak do země. ,,To... Ne! Nic takového říct nechci!" ohradila jsem se, ale on jen zakroutil hlavou. ,,Samozřejmě, že chceš. Já zase takový debil ale nejsem," řekl a nenávist z něj jen čišela. Pak se už jen pohrdlivě uchichtl, otočil se a šel pryč. Ztěžka jsem se opřela a široký kmen stromu, zavřela jsem oči a nechala slzy, ať mi máčí obličej, krk a oblečení. Tohle byla poslední kapka. Nikdy jsem si nemyslela, že z Nialla vyroste- s prominutím- takový hajzl.